Všeradice jsou vesnice, které by si nikdo ani nevšiml, kdyby mu tu nepatřil nějaký pozemek. Lze se jí nadít z hlavní cyklotrasy Praha-Pasov, neboť se vzhůru vypíná věž kostela sv. Bartoloměje vulgo Nathanaele. Až do nedávné doby neměl by potulný cyklista pražádný důvod opustit trasu a zajet si o 1200 metrů do Všeradic, aby se na vlastní oči přesvědčil, že zde není ničeho k vidění.
Od nedávné doby sem však odbočují nejen cyklisté, ale i všelijaká jiná chasa – malíři, truhláři, kupci z Orientu, žebráci a kolotočníci, ministři, ministranti a minisukně. Rád bych vám tu vyprávěl, kterak se vzepjala obec Všeradice k nevídané své současné slávě a jakou měrou přispěl jsem k tomu já, Mgr. Kašpar Vojevoj Naplavenina.

Na venkov jsme se vydali proto, abychom užili klidu. Netušili jsme, že místo do usedlé vísky z fotek realitních kanceláří vjedeme do vichrného bojiště zmítajícího se ve víru revoluce. Jistou dobu nám trvalo zorientovat se, kdo je s kým a proti komu, až bylo nakonec jasno: Starosta Cyril Cotoryl a jeho radní sbor se rozhodli vyhlásit samostatnost. Jejich poddaní to posoudili selským rozumem a zjistili, že na takový nápad selský rozum nestačí.
Složili jsme své vaky v právě zakoupeném domečku a odešli se představit na Obecní úřad. Starosta Cotoryl byl mužem na svém místě, zatímco ostatní radní byli muži na cizích místech. Žádný z nich nepůsobil dojmem, že sem patří.
„Vítejte na zastupitelském úřadě Všeradického císařství,“ spustil starosta obřadně.
„Proč zrovna císařství?“ zeptal jsem se naivně a zalistoval diářem, jestli není prvního dubna.
„Protože republik už je jak seriálů, dokonce i náš nepřátelský sousední stát je republika, a království mají Angličani a Valaši. My máme císařství.“
Taky jsme si jako malí vydupávali plácky v kukuřici a nazývali je svými státy. Ale tenhle pán nebyl malý.
„Koho myslíte tím znepřáteleným sousedem?“
Nezamlouvalo se mi, že bych měl bydlet ve vsi, která zápasí s nějakou jinou vsí v jakési žabomyší válce, komu patří hraniční potok.
„Naším sousedem a nepřítelem je Česká Republika. Je to sice jenom republika, ale její výhodná geografická poloha v blízkosti našich hranic jí propůjčuje strategickou výhodu. Proto už jsme začali vyjednávat o neutralitě.“
„Cože? S kým?“
„S OSN. Zařekli jsme se, že nikdy nevstoupíme do NATO ani do Společenství zemí vyvážejících ropu.“
„Vždyť vy ale jste v NATO…“
„Byli jsme! Včera jsme vystoupili. S formálním vystoupení z politického celku České republiky jsme odhodili i toto militantní břemeno.“
„A žádnou ropu přece nemáte!“
„O důvod víc ji nevyvážet!“
„Poslyšte,“ zadoutnala ve mně naděje po racionálním vyústění této šarády, „které země už uznaly vaši samostatnost?“
„Zatím jenom Fidži, Země královny Maud a Nový Jičín.“
„Proč zrovna tihle?“
„Fidži se necítí ohroženo nestabilitou bloku, kterou jsme svým vystoupením vyvolali, Země královny Maud je součástí Antarktidy, takže jsme tam poslali nótu, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří v opačném smyslu, budeme považovat její mlčení za souhlas, a vzhledem k tomu, že nemá žádné obyvatele, nelze se ani nadít jakéhokoli odporu, a v Novém Jičíně mám na radnici bráchu.“
Důkladně jsem se zahloubal, takže má následující otázka byla hluboce promyšlená:
„Jak hodláte vyřešit problém imigrace lidí, kteří se k vám už teď začínají hrnout ze zaostalé České republiky za lepším živobytím?“
„Prozatím je dost místa ve státní správě,“ odvětil Cotoryl povýšeně.
„To jsem předpokládal. Rád bych vám nabídl své služby.“
„Co umíš, cizinče?“ zeptala se mě dosud tichá sekretářka, jako kdybych právě slezl z velblouda.
„Dělal jsem celý život v novinách.“
„Výborně. Myslíš-li to se službou vlasti vážně, jmenuji tě ministrem propagandy!“ opáčil starosta.
Srazil jsem paty, zasalutoval a odebral se sdělit rodině, že klid a mír se nekoná, naopak je potřeba chytit příležitost za pačesy a třást oslem, dokud se nechá.

Dostal jsem na starost založit ve Všeradicích tiskovou kancelář. To nebyl velký problém. Kancelář samotnou mi poskytli v budově úřadu a tiskovou jsem z ní udělal pomocí několika balíků starých novin. Slavnostně jsme ji pokřtili na VTK a starosta obratem zadal první úkol:
„Potřebujeme okamžitě nějaký článek, který by nás zviditelnil, oprávnil naši samostatnou existenci a zároveň nás předvedl v pozitivním světle.“
Oprávnit samostatnost císařství o rozloze jedné vesnice mi připadalo jako pěkně praštěný úkol, a přesně takové úkoly mám rád.

VTK Všeradice, 22.8.2007
Všeradice konečně samostatné!
Na území okresu Beroun došlo k zásadní makropolitické události. Obec Všeradice vyhlásila samostatné císařství a vystoupila ze všech dosavadních svazků, zejména z OSN, z NATO, z České republiky, z okresu Beroun a ze spolku podbrdských obcí Horymír. Se všemi těmito subjekty se od začátku snaží navázat přátelské vztahy a čilou obchodní výměnu.

Starosta byl nadšen, ale poručil si ještě jeden článek, aktuálnější.

VTK Všeradice, 22.8.2007
Všeradické císařství se ostře staví proti radaru
Všeradická vláda vydala svůj první oficiální dokument, jímž je potvrzení záměru stavět se i nadále proti radaru. Starosta Cotoryl k tomu řekl:
„Všeradice se odjakživa staví východozápadním směrem a jejich největší část je na jižním svahu, tedy protilehlém ke směru radaru. Nemáme žádný důvod se na tomto svahu dál nestavět, ať už to bude proti radaru, nebo ne.“
O Všeradickém záměru stavět se i nadále proti radaru se již dozvěděl Bílý dům a nyní se očekává odpověď americké prezidentské kanceláře. Je velmi pravděpodobné, že George Bush Džejár navštíví v nejbližším možném termínu Všeradice osobně.

Starosta, přečet můj výplod, poskočil radostí.
„Budete první, komu vyasfaltujeme příjezdovou cestu – tedy, hned po císařském paláci.“
Pochvala mě zahřála a bez vyzvání jsem napsal ještě třetí aktualitu, do zásoby:

VTK Všeradice, 23.8.2007
Všeradice žijí přípravami na návštěvu amerického prezidenta
Po zveřejnění zprávy, že prezidentu Bushovi bude doručena nóta, na jejímž základě se velmi pravděpodobně rozhodne k osobní návštěvě Všeradického císařství, ožila obec nebývalým ruchem. Všude se bělí prádlo, bílí domy, pálí býlí. Císařský palác (někdejší Obecní úřad) září umytými okny a novou rohožkou, předseda Myslivecké jednoty Všeradice Jáchym Posedník slíbil do dvou dnů vymýtit vzteklinu. Rovněž otázce bezpečnosti se meze nekladou, naopak dosavadní meze už se kácejí na dostřel rakety země-auto po obou stranách od příjezdové silnice. Ministr od rány Jarmil Beruška uvažuje o plošné instalaci bezpečnostních kamer do každé domácnosti a o nákupu pumových detektorů.
„S těmito investicemi budou samozřejmě spojené jisté čachry machry v císařském rozpočtu. V současnosti probíhají tajná jednání na všech úrovních samosprávy, je to především o hledání rezerv, my ty rezervy samozřejmě hledáme, a my ty rezervy samozřejmě najdeme,“ uvedl ministr od rány nad ránem.

Na další zasedání vládní rady přišel starosta Cotoryl zdrcen. V ruce třímal různý zahraniční tisk.
"Ti šmejdi nám to vyžrali," pronesl na úvod.
"George nepřijede?" zeptal se účastně ministr Beruška.
"O to nejde. Ostatně myslím, že loď s naší depeší je teprve na cestě přes Atlantik. Ale podívejte se na tohle."
Položil před nás sbírku novin, vesměs všechny české. Titulní strany hlásaly svorně napříč politickým spektrem:
PRAHA OFICIÁLNĚ PODALA ŽÁDOST O KONÁNÍ OLYMPIJSKÝCH HER V ROCE 2016.
"Svině," procedil ministr od rány mezi zuby.
"To je vážně nehorázný," přisadil si ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal. "Vůbec to s námi nekonzultovali!"
Vložil jsem se do debaty: "Počkejte, ještě to není ztracené. Hlavní je být vždycky o krok nebo o rok napřed. Nechte to na mně."

VTK Všeradice, 8.9.2007
Všeradice se ucházejí o olympiádu
Všeradické císařství se v duchu vých pokrokových tělovýchovných tradic rozhodlo ucházet o pořadatelství Mezinárodních podzimních olympijských her v roce 2015. Šance, že v konkurzu zvítězí, jsou podle ministra školky, dětí a fotbaliště Robura Nakopala velké:
"Nechtěli jsme zahanbit Prahu tím, že bychom ji připravili o letní olympiádu 2016, a zvolili jsme taktiku moudřejší předbíhá. Podzimní olympijské hry jsou novinka, kterou nejen že budeme pořádat, ale kterou také komplet sami vymyslíme, zejména ve smyslu nových soutěžních disciplín. Zatím víme jistě, že se bude závodit ve skoku přes ohniště, ve čtvrtmaratonu Všeradice-Neumětely a zpět, v terénních čtyřkolkách a v krasojízdě na jelenu."
Všeradická škola drezúry jelenů, kterou za tímto účelem hodlá ministerstvo založit, je samozřejmým favoritem, ať už bude konkurence jakákoli.
Starosta Cyril Cotoryl doplnil: "Jsem nesmírně rád, že se u nás ve Všeradicích bude konat olympiáda. Máme tu několik případů problémové mládeže, která takto získá náplň života na následujících osm let. Obecní ohniště i čtyřkolková dráha budou pro jejich trénink samozřejmě k dispozici bezplatně."
Mezinárodní olympijský výbor dosud otálí s jednoznačným verdiktem ohledně oficiálního zaštítění podzimní olympiády 2015 ve Všeradicích.
"Jestliže se nevyjádří do 8. září 2014, podáme na ně stížnost k mezinárodnímu soudu v Haagu," uvedli Nakopal a Cotoryl svorně.

Již o dva dny později přinesl vůdce myslivců Jáchym Posedník další skličující zprávu:
"Pánové, tak Klánovice už do toho praštily. Já to pořád říkám, už léta, a nikdo mě neposlouchá. A teďka tajdle nějaký Klánovice udělaj lautr to samý."
"O co jde?" zeptala se sekretářka Tamara Tajná, která noviny moc nečte, pročež bývá aktuálních pravd ušetřena.
"Klánovice chtějí vykácet les a udělat místo něj golfový hřiště."
"A co je na tom špatnýho?" nechápal ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký, "Vykácený les je přece vždycky ekonomicky výhodnější než stojící."
"No jasně! Vždyť já to pořád říkám, že tadyty Brdy by se měly vykácet! Vyřešilo by to spoustu problémů najednou. Předně by vymizela vzteklina, protože by vymizely všechny její tyhlety... vektory, jako třebas lišky, kočky nebo zvířata, a jednak by se vyřešil problém zvěře, který už je vážně moc, a nejvíc rysů! My to při honech sice vždycky vystřílíme, jak se dá, ale stejně některý utečou. Nebo třeba ty, co bydlej v dírách, ty my kolikrát vůbec nenajdem."
"Jenže princip golfu spočívá právě v dírách," namítl ministr Nakopal, "takže vyřeší se něco tím, že uděláme na Brdech golfový hřiště?"
"Ne, hele, já bych ho nedělal po celejch Brdech. Jednu půlku bych nechal pro ten radar, teďka kolem bude nějaký ochranný todlencto pásmo, to budou nejspíš trnky, šípky a akáty, aby tam lidi nelezli a aby krz to nešlo to záření. A na tý druhý by mohlo bejt klidně golfový hřiště."
"To je super nápad," odhlédl ministr Prosebecký od svých výpočtů, "mně to vychází na 13 260 jamek plus dvaapadesát tréninkovejch greenů. Na hřebeni bych postavil konferenční hotel."
"A teďka si ale představ, Jáchyme, takovoudle hypotetickou situaci, že někomu zalítne ten golfovej míček přes to celý ochranný trní. Co pak?"
"To je pravda," zadumal se starosta Cotoryl, "aby si to Američani nevykládali jako atentát. Oni jsou v takových věcech dost vztahovační."
"Já bych to viděl na nějaký betonový bariéry ještě kromě toho všeho houští," navrhl Prosebecký. "Víte, něco jako mají kolem dálnic, ale o moc vyšší. Mám známý ve Skanský, udělaj nám to levně."
"Kašpare, mohl bys to napsat do agentur?" obrátil se na mě starosta.
"Beze všeho. Ale znáte neodbornou veřejnost. Podle mě budou proti."
"Já bych to zašmelil tak, že je to kvůli těm přemnoženejm zvířatům," navrhl Posedník, "že to je jako otázka bezpečnosti."
"Jo, to je dobrý nápad," souhlasil jsem.

VTK Všeradice, 11.9.2007
Válka s rysy
Český myslivecký svaz opět hlásí přemnožení rysa ostrovida. Mluvčí Svazu Hubert Broček uvedl:
"Situace nabývá kritických rozměrů. Rysů je díky nepřirozené ochraně tak strašlivé množství, že už prakticky v lesích není žádná jiná zvěř. Zrovna včera jsem z posedu sledoval, jak asi dvacetičlenná smečka rysů zaútočila na polský kamión s ovcemi. Řidič vyvázl jen se štěstím, mezi ovcemi je třiadvacet mrtvých a kamión půjde rovnou na generálku." Jeho slova potvrzuje i předseda Hnutí Duha Šimon Šibal:
"Rysí hlídky skutečně slaví úspěchy. V současnosti se můžeme pochlubit průměrným stavem kolem čtyřiceti tisíc rysů na okres."
Městská policie v Praze 1 zaznamenala rysí stádo o přibližně dvou tisících kusech proběhnout přímo pražským centrem.
„Čekali jsme na příležitost k zásahu,“ uvedl Čeněk Pifka, městský strážník a zároveň vášnivý nimrod, „ale nedali nám šanci, mrchy. Na každých světlech se zastavili a čekali na zelenou, neběhali po trávě bez vodítka, a co sežrali v ZOO nebo v KFC, to hnedka zaplatili. Akorát asi deset jich spáchalo výtržnost v Národním muzeu, kde se snažili vysvobodit všechny vycpaniny v oddělení kočkovitých šelem, tak ty jsme postříleli."
Případem přemnoženého rysa ostrovida se už začal zabývat krizo…
"Haló, haló, Chief Ostrovid speaking. Lidé, není zde už místa pro oba naše rody. Vystěhujte se z měst a vesnic a zabraňte zbytečnému krveprolití. Odejděte do hor. Ty budeme obsazovat jako poslední…"

VTK Všeradice, 11.9.2007
Brdy v krizi
Na Strakonické výpadovce z Prahy stojí nepopsatelná zácpa. Pražané vybavení nejdůležitějším tábornickým náčiním prchají z Prahy před rysí invazí. Jejich cílem jsou brdské lesy, které podle slov rysího vůdce Chiefa Ostrovida zůstanou načas svobodné. Už teď je ale zřejmé, že kapacita lesů není dostatečná, zejména z důvodu vysokého výskytu stromů v lokalitě.
"Ty stromy musí pryč," prohlásil správce honebního revíru Všeradice Jáchym Posedník. "Ty zvířata jsou typicky lesní živočiši, takže když nebudou stromy, nebude habitat a oni vychcípají. Navíc se tam vejdou všichni ty Pražáci, co je to vyhnalo z města."
Na otázku, jak hodlají Všeradice dále naložit s vykáceným prostorem, odpověděl Posedník:
"Až to všecko vychcípá, a to je podle mého názoru otázka tak nanejvýš dvou nebo tří časovejch horizontů, tak jsme rozhodnutí tam postavit golfový hřiště na 13 260 jamek a hotel na hřebeni. Už jsme se na to ptali v Klánovicích, tam oni s tím mají zkušenosti, takže já to vidím pozitivně."
Zajímalo nás, zda s přeměnou brdského horského masivu na největší golfové hřiště světa není spojeno nějaké úskalí, například protesty ochranářů.
"Ne, podivejte se, ty kotlíkáři mají teďka co dělat, aby se aspoň jakžtakž najedli a vyspali. Než zase budou schopní něco podnikat, to už my budeme mít nakáceno. Hlavní otázka je, abysme se moc nerozjeli s tím hřištěm a nechali tam ještě místo na radar. Já už jsem koukal na mapu a podle mě se to tam obojí vejde."

Za pár dní už tu byla další jobovka. Tentokrát s ní přišel někdejší obecní strážník, nyní ministr od rány Jarmil Beruška, člověk spíše prudší a k ostrému slovu daleko nejdoucí:
"Pánové, George má další průser v Iráku. Nějaký jeho gorily tam vypěnily a postřílely plno lidí. Iráčani pochopitelně Amíky dál doma nechtějí. Teďka to řeší ten jejich sultán s Condolleezzou, ale já myslím, že to k dobrýmu nepůjde. A teďka v podstatě jde hlavně o to, jakej my k tomu zaujmeme postoj."
"Ale Járo, vždyť my jsme přece už vystoupili z NATO!" upozornil ho ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal, introvert, nicméně se sklony k poučování, vyučování a vypůjčování.
"To vím taky, ty hovado," pokračoval Beruška v debatě na vysoké vládní úrovni, "jenže jestli jsme jednou stát s humanistickou tradicí, neměli bysme v konfliktu lidství a nelidskosti zůstávat stranou!"
"Hele, počkej," ohradil se starosta Cotoryl, "my nejsme jen tak nějakej stát, my jsme říše!"
"A těma humanistickejma tradicema jsi myslel koho?" přisadil si Nakopal.
"No tak, hlavně asi husity, ne?"
"Počkej, ty vole, to byli Češi, ti neměli s Všeradicema nic společnýho!" přebil ho opět Robur.
"Dobře," rozmáchl se Jarmil, "to je jedno, prostě a zkrátka si myslím, že bysme měli oficiálně poslat tomu sultánovi soustrast a nabídnout mu pomoc."
"To jo, to je férový," přikývl Robur.
"Moment," ozval se dosud mlčící ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký, "kolik to hodláte stát? Chtěli jsme ještě letos natírat plot u školky a napřesrok asfaltovat ulici k úřadu... chci říct k paláci."
"Soustrast nás nic nestojí a pomoc snad chtít nebudou. Máš na něj číslo?" zahrál to Jarmil do autu.
"Nemám, ale to by nám mohl zjistit tady Kašpar, ne?"
"Jasně," přisvědčil jsem, "nagoogluju si iráckej telefonní seznam, nalistuju S jako sultán a mám ho tam."
"A napiš o tom tiskovku," připomněl mi starosta, zač jsem málem placen.

VTK Všeradice, 17.9.2007
Všeradice zvažují svou vojenskou přítomnost v Iráku
Na dnešní zvláštním zasedání všeradické vlády bylo rozhodnuto vyjádřit oficiální vládní esemeskou soustrast iráckému lidu v souvislosti s všerejším incidentem, při němž bylo neopatrnými americkými ozbrojenci zabito několik civilistů. Ministr od rány Jarmil Beruška k tomu uvedl:
"Vyjádření soustrasti je povinností každé demokratické vlády, která staví na humanistických myšlenkách." (redakčně upraveno)
Podle Berušky je hlavním problémem amerických jednotek nedostatečná zkušenost v bojových akcích, především jistá psychická labilnost, jež se projevuje zejména v případech, kdy po nich začnou útočníci střílet.
"V takové chvíli má běžný americký voják tendenci se bránit a neštěstí na sebe nikdy nenechá dlouho čekat," dodal. Podle ministrových slov nyní všeradická vláda zvažuje výrazně posílit, ba přímo založit svůj vojenský kontingent pro misi v Iráku, který by měl nahradit příslušníky amerických ozbrojených sil, neboť ti budou po poslední lapálii nejspíš definitivně vyhnáni nejen z Iráku, ale možná i z Íránu, Kuvajtu, Mezopotámie a z Perského zálivu. Beruška počítá s nasazením přibližně čtyř tisíc dobrovolníků všeradické armády, zejména specialistů na pouštní operace, břišní operace, jízdu na terénních čtyřkolkách a drezúru jelenů. Ohledně data odeslání svých mužů zatím nebyl ministr příliš konkrétní:
"Počkáme ještě, až co nám odpoví sultán na tu esemesku. Já jsem mu tam rovnou psal, že s námi může kdykoli počítat, ale znáte Araby, jak jsou hrdí. A teď obzvlášť, po vší té ostudě, kterou nám ostatním vyspělým západoevropským demokraciím nadělaly Spojené státy, budou dvojnásob opatrní. Naši hoši nicméně nezahálejí, mají teď před zimou ještě dost práce na školce," doplnil Beruška (redakčně kráceno a upraveno).

Za další týden jsem přišel na zasedání a koukám, jak sekretářka Tamara Tajná zápasí s žaluzií.
"Chceš s tím pomoct?" nabídl jsem, ačkoli jsem věděl, že při mé zručnosti může dojít nanejvýš k zápasu ve dvou.
"Ne, nechci," procedila skrz rtěnku. "Že my musíme mít zasedání vždycky zrovna když sem nejvíc praží!"
Tamkrad odhlédl od Financial Times z května loňského roku, které jsem mu našel ve sběru, když jsem si zařizoval tiskovou kancelář, a oznámil nám:
"Já si stejně myslím, že bychom to měli vyřešit jako Hugo. Víte, s tím sluncem."
"Jakej Hugo?" vznesla Tamara vcelku pochopitelný dotaz.
"Chávez. Ten právě zavedl speciální čas, aby se líp hospodařilo s denním světlem."
"Hugo Chávez? To je ten, jak se neví, jestli už není mrtvej?"
"Ne, to si ho pleteš s Castrem," poučil jsem ji.
"A co má společnýho nějakej Hugo s našima žaluziema?"
"Jenom to," rozvedl Tamkrad své téma, "že zavedl extra venezuelský čas, aby se zbytečně neplýtvalo slunečním svitem. Myslím si, že bychom to měli udělat ve Všeradicích taky."
"Jenže tady se světlem neplejtvá, tady je ho naopak moc!" vyjekla Tamara.
"No právě. Z ekonomického hlediska by bylo vhodné zavést letní všeradický čas, při němž by den trval od pěti do jedenácti ráno a pak zase od pěti do jedenácti večer. Noc by tím pádem trvala šest hodin a poledne taky šest."
"No jo," zadumal jsem se, "ale kromě toho, že je to pěkná blbost, že to nijak neřeší Tamařin problém se sluníčkem v očích a že něco podobného mají už léta ve Středomoří, vysvětli mi, co je na tom ekonomicky výhodného?"
"To by se muselo teprve propočítat," zahrál to ministr strážce pokladu Prosebecký do autu. Z toho jsem pochopil, že "z ekonomického hlediska" je formulka, kterou si osvojil teprve nedávno, a dosud nemá jasnou představu, jakým ji naplnit obsahem.
V této chvíli už náš rozhovor poslouchal i starosta Cotoryl, a kupodivu se postavil na Tamkradovu stranu:
"Poslyš, Kašpare, mně to taky přijde jako dobrý nápad. Je potřeba si uvědomit, že Všeradice mají ojedinělou polohu, a tím pádem je značně obtížné vystačit se středoevropským časem."
"To uznávám," uznal jsem to, "ale to, co navrhoval Tamkrad, je přece nesmysl. Pojďme se dohodnout na rozumném řešení, které nebude odporovat světovým trendům."
"Ale naopak s nimi půjde vstříc," uzavřel to Tamkrad smírně.
Netrvalo to ani dalších deset minut a už jsem mohl datlovat novou zprávu.

VTK Všeradice, 24.9.2007
Všeradice zavádějí vlastní časové pásmo
Všeradické císařství bude mít v dohledné době vlastní časové pásmo. Účel jeho zavedení objasnil všeradický ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký:
"Z ekonomického hlediska je vhodné mít čas takový, který nejvíce odpovídá geografické poloze dané lokality. Pro Všeradice konkrétně jsme vyšli z jejich vzdálenosti vůči Greenwichskému poledníku a obratníku Raka."
Dosud používaný středoevropský čas je z tohoto důvodu pro Všeradice nevhodný, uvedl dále Prosebecký. Neodpovídá prý skutečným dobám východu a západu slunce, ba ani jeho poloze. Nový všeradický čas VŠČ bude tedy o dvanáct a čtvrt minuty pozdější, než je čas v okolní České republice.
"To samozřejmě neznamená, že bychom byli nějak opoždění," ohradil se Prosebecký proti případné námitce, "ale taková je prostě astronomická realita naší lokalizace. Vemte si zase, že v Londýně jsou ještě o dalších čtyřicet sedm a tři čtvrtě minuty pozdější než my!"
Podle Prosebeckého je zavedení VŠČ výhodné zejména z ekonomického hlediska.

Už od dalšího dne došlo k významným reformám. Především na Cyrilovu žádost přinesl každý z domova jeden funkční budík. My jsme žádný neměli, ale dostal jsem alespoň za úkol tisknout cedulky. První byla jasná: VŠERADICE. Tu jsem měl hotovou našup a postavil ji před starostův budík.
"Mně udělej Paříž," poprosila Tamara, která má ráda módu, "tam je teďka jakej čas?"
"Tam je normální," odvětil jsem bezmyšlenkovitě.
"Všeradickej?" zaútočil Tamkrad úlisně.
"Ne, středoevropskej."
"Tak na to pozor! Mělo by ti bejt jasný, co je normální, a co už ne!"
"Tak jo, chlapi," přerušil nás ministr od rány Jarmil Beruška, tluka do svého budíku, "ale co si tam mám dát já?"
"Něco, co se týká tvého resortu, a zároveň to není ve střední Evropě."
"Tak to je jasný," opáčil Jarmil bez rozmýšlení, "Bagdád!"
Ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal zdvihl zrak od svého chronometru:
"Já váhám mezi New Yorkem, Tokiem a Mekkou. To jsou všechno centra kultur, na který se nevyplatí moc zapomínat."
"Myslíš, že by na nás třeba shodili musulmáni letadlo, kdybysme si nedali na polici budík s mekckým časem?"
"Navíc já mám ten Bagdád..."
"A kromě toho," namítl starosta Cotoryl, "měli bychom vystavit také Fidži a Zemi královny Maud, za to, že nás jako jediní uznali."
"Jo," připomněl vůdce nimrodů Jáchym Posedník, "a pamatoval bych i na ten stát s tím Hugem, protože jednak od něho vzešel ten nápad a jednak já jsem ho viděl v televizi, a co teda se mi na něm fakt líbí, že von neudělá krok bez samopalu. Podle mě to je chlap na správným místě."
Dopadlo to tak, že jsem o chvíli později vyjel z tiskárny čtvrtku, rozstříhal ji na jednotlivá slova a sestavil řadu budíků s označením:

FIDŽI - CARACAS - PAŘÍŽ - VŠERADICE - BAGDÁD - TOKIO - ZEMĚ KRÁLOVNY MAUD

"To je bomba," nechal se unést Tamkrad. "Pánové, já navrhuju, abysme si slavnostně přeřídili hodinky. Teď je přesně... sedmnáct hodin a dvě a tři čtvrtě minuty a na jedničce mi právě začíná AZ kvíz, takže já se loučím, pánové!"
Tamkrad zmizel a starosta Cotoryl se zadumal:
"Ve Všeradicích nám chybí televize."
"Mám o tom hnedka napsat?"
"Já bych ještě počkal, až jak Tamkrad sestaví rozpočet."

Náš starosta Cyril Cotoryl je uvážlivý člověk vysoké osobní kultury, ale když se dostavil na další zasedání, nešetřil žlučí:
"Ten Klaus mě sere."
Všichni oněměli údivem. Ne že by se jednalo o ojedinělý názor, vždyť nejvyšší představitel sousedního státu pracuje vytrvale na tom, aby sral pokud možno každého, ale nikdy to ještě nikdo z nás takto otevřeně neventiloval během zasedání na nejvyšší vládní úrovni.
"Co ti provedl, Cyrile?" zeptala se účastně sekretářka Tamara Tajná.
"Vy jste to neslyšeli? Prostě odjel do Ameriky, všem tam naplno řekl, že globální oteplení neexistuje a hnedka ho jsou plný noviny! A jakou on na tom má zásluhu? Akorát tu, že správně odhadnul mezeru na trhu, řekl si: Aha, ještě tady není žádnej státník, kterej by si veřejně dovolil říct takovouhle kravinu, tak to řeknu já a mám titulní stránku jistou."
"Tak mu to přej, Cyrile," chlácholila ho Tamara.
"Jenže tady nejde o Klause," vložil jsem se debaty, "ale o světové mínění o Češích. Jejich prezident je jenom provokatér, marketingová ryba, která si pluje po vlnách módy. Co kde řekne, to stejně všichni zapomenou, ale budou si pamatovat, že je to Čech. Taks to myslel, Cyrile?"
"Přesně. Díky, Kašpare."
"Takže Čechům se zase jednou podařilo zviditelnit. Po Švejkovi, semtexu a obřím mobilním telefonu opět v osobě prezidenta potvrdili svou pověst exportéra absurdit. Takže o co teď půjde: Je třeba zajistit, aby i Všeradice udržely krok a nenechaly se neprávem zastínit svým rozpínavým sousedem jen proto, že má ukecanějšího představitele."
"Jo, tos to vystih," pochválil mou indukci ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal.
"Ale jak to chceš ty vole udělat?" ozval se vždy nedůvěřivý ministr od rány Jarmil Beruška, "copak je někdo z nás schopnej vymyslet větší píčovinu než Klaus?"
"Jarmile, kroť se trochu, nevíš, jestli nás Češi neodposlouchávaj!" varoval kolegu ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký. "V každém případě to stejně jako v případě českého prezidenta není věc věcné argumentace, ale propagandy. A tudíž to spadá do Kašparova resortu," uzavřel debatu starosta Cotoryl.

VTK Všeradice, 28.9.2007
Nejvyšší představitel Všeradic popřel existenci slunce
Zvláštní zpravodaj VTK Vilém P. Č. Houska, který sleduje světový summit odborníků na všechno v americkém Washingtonu, informuje o vystoupení nejvyššího reprezentanta Všeradického císařství Cyrila Cotoryla. Ten v noci na dnešek promluvil ke shromážděnému fóru na téma současné globální situace. Jeho projev vyvolal očekávané rozpaky, zejména poté, co Cotoryl kategoricky popřel existenci slunce:
"Současná debata o ekologických, ekonomických, demografických, strategických, politických a hypotetických problémech se dostává do zbytečně vášnivých poloh, a často jen proto, že se dosud nenašli odborníci, kteří by se neváhali vyslovit zřetelně proti tradovaným nesmyslům, jako třeba tomu, že kdesi v nedozírné dálce ve vesmíru je takzvané slunce, které má být dokonce podmínkou života na Zemi. Hospodářský vývoj posledních dvou a půl tisíc let přitom zřetelně ukazuje naprostou nezávislost zeměkoule na aktivitě jakýchkoli vesmírných těles, zejména těch, jejichž existence není, nebyla a ani nemůže být vědecky prokázána. Je třeba si uvědomit, že rozvoj lidstva závisí výhradně na kupní síle, bohatství, majetkových vztazích a jiných socioekonomických faktorech, a nikoli na absurdních mytologických jevech typu sluníčko," uvedl doslova Cotoryl.
V následné diskusi padala ostrá i vyzývavá slova, nicméně žádnému z Cotorylových odpůrců se nepodařilo existenci slunce dokázat. Hrdina noční debaty se pozdě k ránu sešel postupně ještě s několika dalšími státníky, zejména se svým přítelem Georgem Bushem Džejárem, aby spolu probrali aktuální možnosti rozvoje vzájemné hospodářské pomoci bez závislosti na obnovitelných zdrojích energie. George Bush po setkání s Cotorylem uvedl pro New York Times:
"Pan Cotoryl to má v hlavě srovnané a ví, co chce. Spolupráci mezi Spojenými státy a Všeradicemi vnímám i nadále jako nadějnou, ačkoli prozatím jsme nedospěli k žádným závazným závazkům. Líbí se mi ale všeradický vstřícný postoj k radaru, pro nějž hodlají vyčlenit celou polovinu jakéhosi pohoří. Myslím, že Alp."
Cotoryl zhodnotil schůzku rovněž pozitivně:
"George Bush Džejár se vyjádřil velmi pochvalně k mému návrhu na ustavení strategického Spolku států nezávislých na slunci a hned mi jménem Spojených států podepsal přihlášku."

"Je to vážně pěkný," brumlal si pod fousy ministr Prosebecký, když přečetl mou reportáž, ale jasně z toho vysvítá jedna věc: že totiž Cyril, ačkoli je hlavou císařství, není efektivně císař, ale starosta."
"To je věc legislativy," postavil se Cotoryl na svou obranu. "Je potřeba pouze přijmout ústavní zákon, který zavede instituci císaře."
"Aha," zadumal se Tamkrad, "z čehož vyplývá, že je třeba napřed vymyslet ústavu. Čí to je resort?" zeptal se, aby vzbudil zdání aktivity, ačkoli šlo spíše o úhybný manévr, protože dobře věděl, že pod financemi to určitě nebude.
"Já bych to strčil taky do propagandy," navrhl briskně ministr od rány Jarmil Beruška, čímž se mu podařilo nejen bleskově vyřešit nastalý problém, ale také vyslovit po dlouhé době celistvou větu bez jediného vulgarismu.
Že bych byl zrovna zkušený v sepisování ústav, tím se chvástat nemůžu, ale několik povedených už jsem četl, takže mě tento nový úkol nikterak nezaskočil. Za vzor jsem si vzal zejména ústavu Republiky Užupis, kterou vyhlásila před několika lety jistá čtvrť ve Vilniusu.

ÚSTAVA VŠERADICKÉHO CÍSAŘSTVÍ
Constitutio Imperii Vseradicensis
Schválena dne 29.9.2007

Qua promulgatio esse incipit
Všeradické císařství je samostatný, nezávislý a legislativně svéprávný politický celek, bez zahraničních závazků a smluvní mezinárodní odpovědnosti, vyjma Spolku států nezávislých na slunci, jemuž předsedá.
Rozkládá se na území někdejšího katastru obce Všeradice. Hlavním městem Všeradického císařství jsou Všeradice.
De praefectis
Nejvyšším představitelem císařství je císař volený na čtyři roky nebo podle potřeby.
Nejvyšším samosprávným orgánem je císařská rada s proměnlivým počtem ministrů a se čtyřletým či jiným funkčním mandátem.
De rebus publices
Všeradický správní režim je absolutistická demokracie. Každý občan má právo periodicky vyjadřovat svou vůli po zachování či změně režimu a jeho představitelů formou účasti ve svobodných volbách. Představitelé režimu mají právo se touto vůlí občanů řídit, uznají-li to za vhodné.
De lingua officiala
Úředním jazykem na celém území Všeradic je spisovná všeradičtina. Její jednotlivé oblastní varianty, dialekty a podřečí mohou být svobodně používány i vyučovány na všech typech škol.
De iuris civitatis clausulae sex
Občanem Všeradického císařství se může stát každý člověk, který
a) se narodil na území Všeradického císařství po 22.8.2007 včetně;
b) se narodil na území obce Všeradice do 21.8.2007 včetně nebo kdo tu do tohoto data získal trvalé bydliště, povolení k trvalému pobytu nebo dědičný restituční nárok;
c) se přistěhoval na území Všeradického císařství po 22.8.2007 včetně, puzen k tomu politickým, náboženským nebo hospodářským útlakem ve své původní vlasti, jakož i neudržitelnou bytovou situací, nemožností zajistit svým dětem odpovídající vzdělání, nesnesitelně nudným televizním vysíláním či jakýmkoli jiným příkořím neslučitelným se životem;
d) prokázal ke Všeradickému císařství mimořádnou sympatii, podporu nebo jiný druh osobní příchylnosti.
Občanem Všeradického císařství se výslovně nemůže stát člověk, který
a) se narodil na území obce Všeradice od 22.8.2007 včetně, a neuznal ji přitom za císařství;
b) jakýmkoli jiným způsobem zpochybňuje samostatnou existenci, svéprávnost či suverénní postavení Všeradického císařství, nebo ho vědomě poškozuje, znevažuje či nebere na vědomí.
De criminalitate
Zločinem je ve Všeradickém císařství rozuměn zejména takový čin, který vede ke znevážení Všeradického císařství v očích mezinárodní veřejnosti. Nejtěžšími zločiny jsou poškození císařského majetku, špionáž pro nepřátelské mocnosti, laxnost v účasti na veřejných zasedáních, ostentativní rozmrzelost ve státem uznávaných svátcích a popírání existence Všeradického císařství.
De excomunicatio
Trestem za všechny tyto zločiny je doživotní vyhnanství ze Všeradického císařství.
De feriates diebus publices
Státem uznávanými svátky jsou zejména 22. srpen (vyhlášení samostatnosti 2007), 24. srpen (sv. Bartoloměj a vyvraždění Hugenotů) a jiné dle sezónní nabídky.
Clausula finale
K této ústavě lze po dohodě připisovat.

Schváleno dne 29.9.2007 na zasedání na nejvyšší vládní úrovni. Přítomní:
J.M.císař všeradický Cyril Cotoryl
Ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký
Ministr od rány Jarmil Beruška
Ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal
Ministr propagandy Kašpar Vojevoj Naplavenina
Sekretářka Tamara Tajná.

"To je krása," rozplývala se Tamara, přečetši mé folio.
"Ty cizí slova, to je latinsky?" zeptal se nejvzdělanější mezi ministry Robur Nakopal.
"Doufám," pokrčil jsem rameny.
"Mně se tam nejvíc líbí ten Klausulův sex," radoval se chlívák Jarmil Beruška podle očekávání.
"To znamená šest bodů," zchladil jsem ho.
"To nevadí," odvětil Jarmil vstřícně.

Jenomže mezinárodní situace nelení a mění se ze dne na den. Stále je třeba s někým soupeřit, někoho potírat, někoho dementovat a jiného zkreténit. Podzim ubíhal a náš ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký byl celý nesvůj, protože věděl, že ta otázka co nevidět přijde. A taky ano.
V polovině října si po pravidelném zasedání císařské rady, na níž se konečně dořešilo, že sypací vůz může zůstávat přes noc v obecní stodole, pozval císař Cotoryl První Tamkrada na jekor:
"Tamkrade," zamířil rovnou na hlavičku, "jestlipak už máš sestavený rozpočet?"
Ministr svěsil hlavu. "Nemám."
"A brání ti něco, abys ho do zítřka sestavil?"
"Jenom jedna věc. Neodsouhlasili jsme si schodek. Sám si ho stanovit netroufám."
"A stalo by se něco, kdybychom napřesrok hospodařili vyrovnaně?"
"V principu nic," zadumal se ministr, "ale ohromně by poklesla naše mezinárodní prestiž."
"Aha, to ovšem nesmíme dopustit," kontroval císař. "Jak ty se na to díváš, Kašpare?"
"Já? No, já zásadně souhlasím s Tamkradem. Kdybychom utratili jenom tolik, kolik vyděláme, byli bychom všem pro smích. S vyrovnaným rozpočtem dneska hraje snad už leda Monako."
"A kolik tedy pánové navrhujete, že by měl být náš schodek?"
"Podle mě by neměl překročit 90% HDP."
"A kolik je tak zhruba HDP Všeradic?" zajímal se panovník.
"To ti teďka z hlavy nepovím, ale vzhledem k tomu, jak stabilně přibývá obyvatelstva, teďka třeba tady Naplaveninovi, tak si myslím, že už to bude solidní sumička."
"Zkusíš to nějak odhadnout?"
"Já bych to vzal geograficky," navrhl jsem, "Všeradice jsou rozlohou srovnatelné jak s Monakem, tak i s Vatikánem. Udělejme aritmetický průměr HDP těchto dvou zemí, odečtěme deset procent a máme schodek jedna báseň."
"Fajn. Takže Tamkrade, ty to spočítej, a Kašpare, tebe poprosím zase o nějakou tu zprávičku..."
"Spoleh!"

VTK Všeradice, 20.10.2007
Všeradická rada schválila rozpočet na příští rok
Ministr strážce pokladu Všeradického císařství oznámil v noci na dnešek výsledek rokování o rozpočtu země na rok 2008.
"Císařská rada jednomyslně schválila rozpočet se schodkem ve výši 183 miliard českých korun," uvedl ministr Prosebecký hrdě. Finanční analytikové se shodují, že takto sestavený rozpočet svědčí o mimořádné stabilitě všeradické ekonomiky. Jaká jsou tedy konkrétní čísla? Prosebecký shrnul:
"Příjmy za rok 2008 budou zhruba ve výši tři milióny dvě stě tisíc korun. Podílí se na nich jak příjmy z pozemkové daně, tak i odvody z provozu hracích automatů, pronájmy sálu na pravidelné taneční kurzy i vstupné do jelení obory, která co nevidět vznikne s ohledem k nadcházející podzimní olympiádě. Z těchto 3 200 000 Kč my utratíme 183 003 200 000, čímž vznikne onen žádoucí schodek."
V otázce, odkud tyto fondy budou pocházet, nemá zatím Prosebecký definitivně jasno:
"Předpokládáme, že minimálně sto miliard nám na schodek půjčí Evropská unie. A to může být ještě ráda, že jsme z ní vystoupili, protože jinak bych požadovat daleko víc!"

Císař Cyril Cotoryl přelétl mou zprávu očima a zamručel:
"No jo, to je sice hezký, že ministr strážce pokladu jakože neví, kde ty prachy všecky vezme, jenže fakt je ten, že on v podstatě ani neví, za co je utratí! Myslels na to už, Tamkrade?"
"Myslel, Cyrile," rozložil před ním Tamkrad plachtu papíru. "Nejvíc peněz sežere pochopitelně přestavba Brd na golfový hřiště, na tu počítám tak pět až padesát miliard."
"Korun?" optal jsem se kontrolně.
"To uvidíme. Buď korun, nebo euro, podle toho, v čem nám ten balík z Bruselu pošlou. No a dál si myslím, a na to si dovolím bejt i docela hrdej, že jsem to vymyslel, a sice že za ten zbytek bysme mohli postavit národní knihovnu."
"Počkej, jak národní knihovnu? Na co to bude?" zděsil se mocnář.
"Vezmi knihovnu, škrtni z ní ,ni´ a zbyde ti, k čemu je," odvětil jsem skepticky.
"Ne, počkejte, chlapi, já už jsem o tom mluvil i s Roburem, on je přes ty děcka a tuhletu vejchovu celou, a on si myslí, že knihovnu by Všeradice mít měly."
"A jak by měla vypadat?" vložila se do debaty Tamara Tajná, která se jakožto žena stará vždy zejména o estetickou stránku věci.
"Teďka frčej ve světě hlavonožci," předložil jsem jim fotografii z aktuálních českých novin.
"Cože? To maj kde?" zhrozil se císař podruhé.
"Kde asi - nikde! Ale chystaj to u sousedů a maj tam z toho pěknej humbuk."
"Kdo jim to dělal?"
"Nějakej Kaplický."
"Tak by nám to moh udělat taky, něco podobnýho, co vy na to?"
"Ale každopádně větší," dodal důležitě Cyril Cotoryl.
"Jistě že větší," souhlasil jsem, "já myslím, že všeradická národní knihovna by měla mít tvar velryby."
"Jo, s votevřenou držkou!" přisadil si ministr od rány Jarmil Beruška, který dosud nejevil o téma žádný zájem.
"Kolik jsi říkal, že na to máš?" otázal se císař věcně.
"Jak říkám, to až co zbyde z Brd. Ale takovejch padesát až sto padesát miliard kaček to hodí. A možná i eur."
"Tak za to bude ty vole velryba jak kráva!" zhodnotil ministr od rány vyhlídky všeradické kultury pro nejbližší rok.

VTK Všeradice, 22.10.2007
Ve Všeradicích vyroste nová národní knihovna
Všeradické císařství získá novou dominantu: obří národní knihovnu v podobě kytovce. Gigantickou stavbu v ceně mnoha miliard navrhl světoznámý architekt Jean Yves Cousteau. Jeho koncepce vychází z myšlenky propojení suchozemského života současného člověka s jeho podmořským evolučním prazákladem.
Ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal má ze stavby neskrývanou radost:
"Pokud vím, budeme první zemí na světě, která bude mít velrybí knihovnu. A když si chlapi se stavbou máknou, možná předběhneme i Čecháky s tou jejich trapnou chobotnicí!"
Financování výstavby je rovněž zajištěno. Jak potvrdil ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký,
"potřebovali jsme hlavně nějak vyřešit značný schodek našeho rozpočtu. Příjmy v příštím roce dosahovaly tak nehorázné výše, že peníze prakticky nebylo zač utratit. Golfové greeny na Brdech sice něco stát budou, hlavně osivo, hadice na vodu a tak, ale pořád ještě zbývá mnoho miliard korun nebo eur. Takže jsme se rozhdli potlačit naši obvyklou podělanost a podpořit naši všeobecnou vzdělanost. Tahle knihovna nám zaručeně rozšíří vobzory."
O projektu všeradické národní knihovny se pochvalně vyjádřil dokonce i prezident České republiky Václav Klaus:
"Já... je to je to krásná věc, já... kdybych mohl, kdybych mohl, já měním velrybu já měním velrybu za chobotnici hned, já... skutečně, já... já."

Nastal čas podzimních plískanic. K našemu domečku, k němuž ještě nevede zpevněná cesta, lze tak doputovat jen s největším sebezapřením a autem dojet za cenu popření několika fyzikálních zákonů najednou. Rád bych někdy s císařem hodil slovo na téma asfalt, nebo - aby neměl pocit, že moc tlačím na pilu - aspoň na téma štěrk. Prozatím ale situace ještě nenazrála, jelikož celá císařská rada teď žije nastávající volbou prezidenta v sousední České republice.
"Já to vidím špatně," prohlásil Robur Nakopal, "podle mě to dostane zase ten Klaus."
"To je pro nás spíš výhoda, ne?" namítl císař Cotoryl. "Vždyť když bude mít sousední země v čele figuru tak nepochybně komickou, úměrně tím vzroste prestiž Všeradic."
"Víte, jak by vzrostla naše prestiž ještě víc?" nadhodil ministr od rány Jarmil Beruška.
"Povídej," vyzvali jsme ho takřka unisono.
"Kdyby Všeradice postavily Klausovi vlastního protikandidáta."
"To je výborný nápad," zauvažoval Cyril, "jenže nezapomeň, že kandidovat na českého prezidenta může jenom občan ČR. A to není nikdo z nás, protože jsme vyhlásili nezávislost."
"Kterou ovšem Čecháci zatím oficiálně neuznali," opáčil Jarmil triumfálně.
"To je pravda. Možná nás pořád formálně vedou jako svou provincii," řekl císař.
"Jelikož jde o prestiž," uzavřel krátkou poradu Robur Nakopal, "nechal bych to jako tradičně na Kašparovi."
"Já jsem pro," řekli všichni.

VTK Všeradice, 3.12.2007
Všeradice už znají svého protikandidáta v prezidentských volbách v ČR 2008
Podle očekávání se všeradickým kandidátem na českého prezidenta stane nynější císař Cyril Cotoryl. Jak vidí své šance?
"To je samozřejmě na občanech, mně samotnému nepřísluší stanovovat si nějaké šance."
"Promiňte, ale prezidenta ČR volí poslanci parlamentu, ne občané."
"Pravda, neuvědomil jsem si, že tam ještě mají tuhletu feudální oligarchii. V tom případě to závisí na poslancích, no."
"Proč jste se vůbec rozhodl kandidovat? Máte to zapotřebí?"
"Víte, u nás ve Všeradicích je už situace v podstatě stabilizovaná. Největší starosti nám dělalo parkování obecního sypače, ale to už je vyřešené, občanů nám utěšeně přibývá, letos zrovna hnedle dva, a brzy dojde i na štěrk. Takže to cítím tak, že své zkušenosti z nejvyšších politických sfér mohu nabídnout ke zúročení i takovouto formou rozvojové pomoci."
"Vyjádříte se ke spekulacím, že vaše kandidatura na českého prezidenta je motivována především strategickými záměry?"
"Prosím vás, to nejsou žádné spekulace, to je fakt! Vždyť Česká republika nás obklopuje nejméně ze čtyř světových stran, zabraňuje nám v přístupu k moři a vůbec všemožně omezuje náš rozvoj. Kdyby tam došlo k vnitropolitické krizi, k občanské válce nebo třeba k výpadku železničního provozu, Všeradice to globálně odskáčou jako první - uprchlíci, přelety stíhaček, hladomor... Proto je pro nás nejen výhodné, ale přímo nezbytné infiltrovat svého zástupce do nejvyšších politických sfér ČR. Post prezidenta mi z tohoto pohledu připadá vcelku dostatečný, neboť budu mít víceméně v rukou českou armádu."
"Myslíte, že budou mít čeští poslanci chuť a důvod volit svým prezidentem cizího státního příslušníka?"
"Jejich historie je toho přece plná! Po vymření každé dynastie se vždycky volil jiný, skoro bez výjimky zahraniční panovník. S Lucemburky se jim to celkem povedlo, s Habsburky to byla pořádná bota. Dynastie pánů ze Všeradic je řekl bych velmi dobrá strategická volba."
"Na závěr prosím stručně: Vaše dlouhodobé cíle na postu českého prezidenta?"
"Stabilizovat zemi alespoň na úroveň Jemenu, navázat diplomatické styky se Všeradickým císařstvím a smluvně stanovit dědičný nárok všeradických panovníků na český trůn. Pak bych rád přehodnotil hierarchii zahraničních vztahů a na nejvyšší příčku dosadil namísto Bruselu Všeradice. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, jakmile na to bude Česká republika ekonomicky připravena, uvažuji o anexi jejího území a začlenění do velké všeradické říše. Ale nepředbíhejme, ještě tam nejsem."
"Děkujeme za rozhovor."

Ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal se jednou vyjádřil kriticky v tom smyslu, že používáme málo cizích slov.
"Podívejte se na Čecháky - jsou to úplně stejný paka jako my, a přitom jak umějí mlátit prázdnou slámu, to je radost poslouchat!"
"Robure," namítl jsem, "když se budeme vyjadřovat složitě, přestaneme se chápat."
"Copak v politice jde o to, aby někdo někoho chápal?"
"Robur má pravdu, Kašpare," přisadil si ministr od rány Jarmil Beruška, "dyť my jsme ty vole nejvyšší vládní úroveň, tak se nemůžeme přece vyjadřovat jak bejci!"
"A jak byste si představovali ten vládní jazyk?"
"Hovno vládní jazyk," převzal Jarmil iniciativu, "to bude normálně dál všeradičtina, akorát ty potom až budeš psát ty hlášení, tak to tam pojmenuješ..."
"Pravými jmény," dodal Robur.
"Například todle: Je rozhodně potřeba, aby se z Berouna do Všeradic postavila odbočka dálnice, protože jinak sem kamióny nedostanem. Ale ty tam prostě nemůžeš napsat, že Všeradice se rozhodly postavit dálnici, ty tam musíš napsat, že se rozhodly postavit sem infrastrukturu, chápeš to?"
"Ne, počkej, Jarmile," krotil ho Robur, "to je jinak, infrastruktura není totéž co dálnice..."
"Ježiš, to vim taky! To jsem řek jenom pro zjednodušení, aby to tady Kašpar pochopil. To je mně jasný, že dálnice není jenom infrastruktura, že to je taky ještě štěrk, svodidla a ty bzučivý čáry, zase ze mě nedělej úplný hovado. Takže je to jasný, Kašpare? Mně se ty tvoje hlášení líběji, jsou takový správně jak od novin, ale todleto je teda potřeba tam ještě přidat."
Nechal jsem se poučit a druhý den odevzdal radě ke schválení následující tiskovou zprávu:

VTK Všeradice, 13.12.2007
Všeradice schválily dlouhodobý plán rozvoje infrastruktury
Vláda Všeradického císařství v noci na dnešní den aprobovala Generální plán rozvoje infrastruktury na území říše pro časový horizont 2008-2172. Jeho centrální ideou je zejména implementace makroekonomického know-how s ohledem na expektativní objemový nárůst přepravy merkantilního materiálu, personálních zdrojů i informačních jednotek.
Na úrovni konstrukčních aktivit půjde v krátkodobém horizontu zejména o determinaci a finalizaci kapacitního přepravního vektoru Beroun-Všeradice, v déledobé perspektivě je plánováno se zprůtažněním aktuálně marginalizovaného přepravního koridoru ve směru na Mnichov a Pasov, s jehož aktivizací vláda počítá v roce 2130.
Ve věci dynamiky personálních zdrojů není dosud rozhodnuto, zda bude řešena augmentativním zkapacitněním dosavadních železničních těles, či zda dojde k realizaci zcela nové koncepce.
Přenos informací je zabezpečen ve vyhovující kapacitě, počítačová síť s pamětí 32MB, již využívá císařská kancelář, je stále ještě využitá jen ze šesti procent, takže investice do nových IT není třeba očekávat dříve než v roce 2060.

"Tý voko, to je maso!" zasvítily Jarmilovi oči. "Takhle nějak jsem si to představoval."
"Co myslíš těma personálníma zdrojema?" brejlila do zprávy sekretářka Tamara Tajná.
"To jsou normálně lidi, ne?" vyluštil Robur Nakopal.
"Tak to je celkem fukot," ušklíbla se Tamara.
"Mně se na tom líbí," zamyslel se císař Cyril Cotoryl, "jak jsi opatrný s těmi závazky. Dálnici my tady opravdu potřebujeme jako sůl, ale žes tam napsal tu realizaci za sto padesát let, to mi přijde jako rozumná lhůta."
"Hele, a myslíš, že fakt už máme ten počítač zabušenej na šest procent?"
"Ne, tak to jsem možná přehnal, v podstatě je tam akorát obecní e-mail, ne?"
"Císařský!"
"A já tam mám tetris, abych se tu neukousala nudou."

Skutečná bomba ale přišla až tři dny před Vánoci.
"Slyšeli jste to?" sršel ministr od rány Jarmil Beruška, "Čecháci jsou v Schengenu".
"Jak se tam dostali?" podivil se ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký.
"No jak asi - normálně napsali do Schengenu, že už jim hranice lezou krkem, kdo to má furt hlídat, tak že se připojujou."
"Co to ovšem znamená pro nás?" zadumal se císař Cyril Cotoryl.
"To ještě není úplně jasné, ale však on Kašpar něco vymyslí," navrhl Jarmil.

VTK Všeradice, 22.12.2007
Všeradice zaujaly odmítavý postoj k rozšiřování schengenského prostoru
Všeradické císařství zůstane i nadále mimo schengenský prostor. Rozhodla o tom vláda císařství při mimořádném zasedání v noci na dnešek. Podle ministra od rány Jarmila Berušky je důvodem k odmítnutí obava z nekontrolovatelného přílivu migrantů.
"Všeradice se náporem utečenců musí zabývat dnes a denně, a teď si představte, že by se úplně zrušily hraniční kontroly - okamžitě bychom tu měli davy Čechů, Portugalců nebo třeba Irů migrujících za potravou," vysvětlil postoj Všeradic Beruška.
Dodal, že vzhledem k neexistující hraniční bariéře mezi Všeradickým císařstvím a Českou republikou a rušení hranic mezi Českou republikou a vším ostatním bude muset jeho země přistoupit k důslednější hraniční ostraze.
"Prozatím instalujeme na okraji někdejšího katastru Všeradic jenom akustické strašáky na fotobuňku, což by mělo méně zkušené běžence odradit. Proti pronikání organizovaných band vedených převaděči bude muset vzniknout celistvý pásmový ochranný systém zahrnující palisádu, šípkové houští, vodní příkop, mokřad a fekální trativod. Pokud by některý migrant pronikl všemi těmito ochrannými pásmy, jistě už by byl mezi všeradickými občany snadno k poznání."
Na otázku, zda Všeradice, které jdou v současnosti proti směru vývoje evropské integrace, vstoupí do bezcelního spolku výhledově v budoucnu, odpověděl Beruška:
"Těmto úvahám my se nebráníme, ale klíčem ke všemu je stabilizace České republiky. Dokud tam nebude situace alespoň únosná, nemá smysl se bavit o nějakém volném pohybu."
A jak se proces izolace snoubí s monumentálními projekty výstavby dálnice, železnice a infrastruktury?
"Heleďte, teďka jste mě trochu zaskočil, protože infrastruktura i dálnice, to jsou všechno víceméně úkoly jiných resortů a já nemůžu mluvit za kolegy. My jedem spíš každý na vlastní triko, takže pokud se někdy povede nějak naše postupy koordinovat, je to fakt spíš náhoda."

V zimě se několik měsíců císařská rada nekonala, protože v ulicích císařství bylo zima a mimo ulice bláto. Sešli jsme se opět těsně po zavedení letního všeradického času.
"Hoši," vzal si první slovo ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal, zjevně natěšený a nesoucí nám cosi dosud nepoznaného, "já si myslím, že už bychom se neměli vyhýbat účasti na mezinárodním sportovním životě. Olympiáda tu bude za dlouho, ale fotbaliště i schopný kluky tu máme, tak proč do toho nepraštit, teda nekopnout?"
"A koho bys chtěl proti našim borcům prosím tě postavit?" otázal se nevrle ministr od rány Jarmil Beruška, "zase ty lemra z Vižiny nebo z Hořovic?"
"Pochopitelně jenom ty nejlepší, aby to nebyla nuda. Teď právě hrála na Strahově Sparta proti Slávii, a to teda nuda byla, protože každá z nich dala jenom jeden gól a navíc to skončilo nerozhodně."
"Počkej," ozval se císař Cyril Cotoryl, "ty zapomínáš, že největší lákadlo tohohle zápasu nebyl samotný zápas, ale doprovodný program pořádaný jejich fanoušky po tribunách. Kdyby naše reprezentace vyzvala některý z těchhle klubů, tak nám fotbaliště i s tribunou a půlkou Všeradic lehnou popelem."
"No jo," nadchl se Jarmil, "to není špatný, z toho by mohly bejt tři prdele publicity a zas ňáký ty eurofondíky na obnovu hasičskýho souboru. Podle mýho to může Kašpar rovnou vytroubit do světa."

VTK Všeradice, 1.4.2008
F. C. Brdayern Všeradice vyzval budoucího vítěze nejvyšší české fotbalové soutěže na derby
K zápasu by mělo dojít ihned poté, co Sparta nebo Slávie konečně přeplatí rozhodčího a vyhraje český pohár. Vítěz národní soutěže pak bude moci změřit síly i s vítězem národní všeradické ligy F. C. Brdayernem Všeradice.
Zápas je očekáván v celých Všeradicích s ohromným nadšením. "Já už mám nakoupeno víc dělbuchů než na silvestra," uvedl vzrušený fanoušek, kterého jsme odchytili přímo na hřišti, když poléval brankoviště hostů, vyvolávaje tak bláto.
Dobrou připravenost potvrzuje i ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal:
"Už teď jsou v prodeji odznáčky, šály a trumpetky, které by měly v mezidobí před derby vyvolat mezi obyvatelstvem Všeradic sportovního ducha."
Sportovního ducha a smysl pro fair-play zdůrazňuje i ministr od rány Jarmil Beruška, do jehož kompetence spadá zajištění bezpečnosti v průběhu zápasu:
"Nehrozí naprosto žádné nebezpečí. Kdo si myslí, že se ve Všeradicích budou opakovat výtržnosti známé z Česka nebo Anglie, ten je na hlubokém omylu. Fanoušci domácích a hostů budou od sebe důsledně odděleni dřevěným plotem s brankou, kterou v případě násilností zamkneme. Známe ale skalní sparťany i slávisty a víme, čeho jsou schopni. Budeme-li k tomu donuceni, oplatíme jim stejnou měnou, prostě jak já říkám, prašť nebo uhoď. Pod tribunu hostí jsme umístili nálože, jejich branka je taky podminovaná a teď ji navíc naši dobrovolníci zabahňují, a kdyby se snad mělo stát, že našim borcům nebude přát štěstí, jsme připraveni vyřadit z provozu všechny jejich autobusy prostřednictvím kulometného hnízda, které jsme zřídili loni na podzim, když nám hrozila návštěva amerického prezidenta George Buše Džejára."
Také mezi všeradickými fanoušky se rozmáhá preventivní zbrojení a v klubové hospodě U Prokoplýho voka je to již řadu dní cítit kolomazí a střelným prachem. Hostinský Prokop Voko nás informoval:
"Náš arzenál je v současně době zcela postačující i pro případ pětinásobné přesily fanoušků protivníka. Naše palebná síla je adekvátní nastalé hrozbě ve všech relevantních rážích, takže si troufám tvrdit, že každý jednotlivý fanoušek Brdayernu je schopen vzít s sebou na onen svět minimálně tři až pět protivníků. Celý prostor fotbaliště, tribuna soupeřů i parkoviště jsou pokryty křížovým akčním rádiem naší infanterie."
Podle Vokových slov se účinně zapojila i nejstarší generace. Všeradičtí kutilové na penzi si dali závazek, že do derby sestrojí funkční půllitromet s nastavitelným zaměřovačem a maximální odchylkou záměru jeden a půl metru.
Skepticky se vyjádřila pouze sekretářka císařské kanceláře Tamara Tajná:
"Oni tady mluvěj o nějakým akčním rádiu svojí infantilie a o tom, jak budou z nějakýho křoví mrskat po hřišti sklenicema od piva, a přitom je přece jasný, že Sparťani ani Slávisti vůbec nepřijedou, protože se dávno předtím navzájem totálně vyhladěj na svejch vlastních derbích. Já to vidím tak, že Všeradice zase budou čutat dál proti Vižině, nanejvejš tak ještě proti Hořovicům a tím to hasne."

Přes prázdniny se sice výrazně zdražila nafta, ale to nikomu ve Všeradickém císařství nevadí, jelikož jak známo, dávno jsme již vystoupili z Svazku zemí vyvážejících ropu a chytře jsme nikdy nevstoupili do Svazku zemí dovážejících ropu, takže není problém překonávat krátkodobé výkyvy cen strategických surovin pomocí strategických zásob nasyslených z družstevních zdrojů ještě za dob česko-slovenského mocnářství. Dva letní měsíce jsme proto prožili v poklidném investování plánovaného rozpočtového schodku a mnozí z radních se shodli na tom, že příjemnější mandát ještě nezažili.
V září však již nebylo možné tutlat, že i na Všeradice doléhá světová finanční krize.
Ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký zrekapituloval výsledky letního vývoje cen:
"Tak pánové, v posledním trimestru se rapidárně zdvihly ceny střelného prachu, golfových míčků, hašeného vápna, šípkové sadby i granulí pro jeleny. Musíme si přiznat, že se tímto císařská pokladna dostává do ošemetné situace a není zdaleka jisté, že se nám plánovaného schodku podaří dosáhnout už do konce tohoto roku."
"Tak udělej z letošního rozpočtu plán dvouletky!" navrhl ministr od rány Jarmil Beruška, jenž má zkušenosti s řešením krizí pomocí jejich přejmenování už od předlistopadových dob.
"O to až tak nejde," dumal Tamkrad, "my ještě pořád máme rezervy a třeba zrovna ve věci granulí pro jeleny se není třeba obávat nejhoršího ještě aspoň třicet let. Jde ale o to, že pokud my nějakým neuváženým makroekonomickým krokem zamezíme dalšímu vývoji krize, ztratíme rázem bonitu a ratingové agentury s námi přestanou počítat jako s příjemcem subvenční podpory světové banky. A o tu bych se nerad připravil."
Císař Cyril Cotoryl se přidal:
"Tamkrad má pravdu, já vím, co taková světová banka dokáže. Ta je schopná vás během pár dní zavalit prachama takovým způsobem, že nestačíte utíkat. Vzpomínám na jednu takovou přílivovou vlnu ua ropný krize někdy kolem pětasedmdesátýho roku. Ještě štěstí, že jsme tu tenkrát měli komouše, který nejmíň polovičku subvencí rozkradli. Kdyby to sem dorazilo celý a rozlilo se to po kraji, tak už nám dneska z celejch Všeradic zbejvá leda kostelní báň a pár mysliveckejch posedů."
Do debaty se vložil i ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal:
"Hoši, já myslím, že bychom se měli prvořadě rozhodnout, co vlastně chceme. Jestli radši pokračovat v nastaveném tempu růstu, nebo si trochu užít celosvětové krize a růst nechat na příští rok. Protože jestli skutečně chceme dosáhnout na nějaké centrální subvence, je už nejvyšší čas vyhlásit do světa tragický stav naší ekonomiky. Kdo je pro?"
Hlasovali jsme a pro tragický stav ekonomiky byli všichni kromě Jarmila Berušky, který tvrdil, že ekonomická krize je málo a že by stálo za to vyvolat i nějaké ozbrojené nepokoje. Vůdce všeradických nimrodů Jáchym Posedník je prý taky pro.
"Ať je to jak chce, poslední slovo mají jako vždy média," uzavřel zasedání císař Cyril Cotoryl a významně se na mne podíval.

VTK Všeradice, 10.11.2008
Ekonomická krize už si vybírá první oběti i ve Všeradicích
Všeradické císařství vyhlásilo včera v pozdních zavíracích hodinách státní bankrot. Vláda přišla v důsledku poklesu ceny šípků a dubového dříví o valnou většinu svých rezerv a není schopna vyplácet občanům jejich vklady. To vyvolalo prudké bouře odporu a před císařským palácem se shromáždil devítihlavý dav, který zlostně koulel očima a z tlam mu šlehaly plameny. Do budovy se však nedobyl, a tak vyrazil na pochod metropolí. Později odpoledne byl nalezen i jeden starší automobil, na němž dav vybil svou agresivitu, převrátil jej na sřechu a pustil v něm rádio tak nahlas, že se během pár hodin vybila baterka.
Ministr strážce pokladu Tamkrad Prachyrád Prosebecký si na tiskové konferenci liboval: "Takovouhle krizičku jsme tu ještě neměli, řeknu vám. Já se vždycky ráno probudím a už se těším do práce, co mě zase čeká za jobovku. Gratuluju si k nápadu nikdy nezačít ve Všeradicích těžit ropu, protože kde je ropa, tam je bída, to je známá věc."
Podle jeho slov ve Všeradicích rapidárně stoupá také nezaměstnanost, zejména ve večerních hodinách, kdy běží největší množství seriálů, a nárazově také stoupla hodinu kolem Velké pardubické. Jinak se mu zdá, že všeradičtí berou ekonomickou krizi sportovně, chodí na houby, nedrancují a nechlastají do zásoby. incident s převráceným automobilem je podle bezpečnostních složek ojedinělý, stejně jako výskyt automobilu samotného. Anketa mezi občany Všeradic rovněž prokázala, že občané se krize neděsí:
"Helejte, dokavad stojí Brdy na svým místě a z druhý strany teče Berounka, tak se k nám žádná extra krize nemůže dostat," potvrdil nám důchodce Semjon Krampelčuk, který své strategické mínění odvozuje ze zkušeností ve vojsku gen. Vlasova.

V době krize jsou vždy nejlacinějším zbožím sliby. Z tohoto důvodu vyhlásila vláda České republiky program dotací na zateplení lidí, domů a bytů. Předčasná radost v gay komunitě byla vystřídána upřesněním, že půjde o podporu úspor při vytápění. Ve Všeradicích se vzápětí sešla rada pod vedením císaře cyrila Cotoryla.
"Detaily jistě nemusím konkretizovat," spustil ministr strážce pokladu Tamkrad Takyrád Prosebecký z hlavy, "všichni víte, že Čecháci dávají miliardy jejich peněz lidem, který si ztlustěj zdi kolem baráku. Myslím, že to není blbá myšlenka, protože se jim tak snadno podaří naplnit státní plán rozvoje rozpočtového deficitu."
"Oni na to mají prachy z Japonska," upřesnil císař Cotoryl. "Japonci platěj Čechům za to, že mají míň aut a továren než Japonci a obecně že tak nějak míň smrděj."
"Přesně tak," nedal se Tamkrad, "takže co je naším úkolem? Donutit Japonce, aby nám začali platit taky."
Ministr školky, dětí a fotbaliště Robur Nakopal, který občas sleduje světovou politiku, ale namítl:
"Poslyš, Tamkrade, to je sice hezkej nápad, ale zavisí od toho, jestli my jsme podepsali Kjótskej protokol."
"Podepsals to, cyrile?" zeptal se ministr od rány Jarmil Beruška.
"Já nevím," vyjel císař, "musím toho podepisovat mraky, tak třeba to někde mezi těma papírama bylo."
"To bys poznal, protože jestlli to je nějakej Kjótskej protokol, tak to muselo bejt japonsky."
"Nic japonskýho v posledních tejdnech nepřišlo," dušovala se sekretářka Tamara Tajná. "Akorát něco ve vietnamštině, jenže to se netýkalo smradu v ovzduší, ale povolení stánkovýho prodeje během pouti."
"Jestli to Cyril nepodepsal, tak to jsme pánové v pěkným průseru," zhodnotil situaci Jarmil Beruška.
"Já za to nemůžu," vyjekl císař Cotoryl, "přece víte, že všechno, co mi dá Tamara k podepsání, to podepíšu! Jestli mi to nedala, tak jsem to podepsat nemoh."
"Ještě řekni, Cyrile, že jsem ti ten protokol stopila!" osopila se na něj Tamara.
"Nehádejte se," vstoupil do pře Robur Nakopal. "Podstatný teď je, jak z toho ven, abysme o ty prachy z Japonska nepřišli. Podle mýho je to plně v kompetenci naší propagandistické sekce."
"Beru to na vědomí," zasalutoval jsem.

VTK Všeradice, 6.5.2009
Všeradické císařství rozjíždí program energetických úspor
Všeradice vzhledem k pokrokově nízkému rozvoji průmyslové výroby a k nedávné likvidaci posledního pojízdného automobilu zdaleka nedosahují emisních limitů předepsaných kjótským protokolem. Z tohoto důvodu se rozhodly odprodat zbylé emisní kupóny Japonsku, jež své limity naopak vysoce překračuje. Císařská pokladna počítá s příjmy kolem sta až tisíce miliard jenů, podle toho, jak na tom jen bude.
Tyto prostředky hodlá dát k dispozici svým občanům na zateplení domovů. O dotace je velký zájem, ale je potřeba počítat s tím, že ne každé žádosti bude vyhověno. Přednost mají žadatelé, kteří finance využijí na obezdění svého domu izolačním materiálem (balíky slámy, pytle s ovčím rounem apod.), zbudují si zcela nový dům splňující kritéria pasivity nebo si zřídí tepelné čerpadlo země-dům. Dokud však peníze z Japonska nedorazí, a vzhledem k situaci u somálského pobřeží se to může hodně protáhnout, budou uspokojováni pouze žadatelé o menší příspěvky, a to z císařských fondů.
První šťastní Všeradičané už se z podpory domácího tepla radují. Arnošt Klásek dostal zdarma povolení ke sbírání klestí v císařském lese, Julie Vajdová si za přidělené prostředky koupila dva kralíky, předseda Všeradické unie bezdomovců Radovan Přikryl si odnesl zánovní spacák a jehD kolega Eberhard Blátivec láhev rumu. Poslední dva jmenovaní však možná budou muset část dotace vrátit, neboť se jim nepodařilo prokázat, že ji investují k úpravě svého trvalého bydliště.
O úspěchu programu není pochyb, ale stávající fondy rychle docházejí, takže předpoklad pro nejbližší dny je spíše takový, že císařská komora přidělí dosud neuspokojeným žadatelům těžší fyzickou práci pro obecné blaho a zajistí tak jejich zahřátí tím nejméně nákladným způsobem.

Uběhl celý rok a krize utěšeně narůstala. Všeradická ekonomika rostla tempem hlohových ratolestí a sen ministra strážce pokladu Tamkrada Takyráda Prosebeckého jezdit na fotbal do Podbrd či do Vižiny vlastní helikoptérou zdál se zůstávat ve hvězdách. Nejhorší bylo, že ani ty hvězdy se ne a ne vyrojit, přestože galaktické smršti roku 2012 se kvapem blížily. Na jedné líné, unavené zimní schůzi navrhla sekretářka Tamara Tajná, která je z celé všeradické vlády relativně nejsčetlejší, že bychom taky mohli vyhlásit nějakou talentovou soutěž, o jaké se občas píše v Blesku, který si sem pašuje ze sousední České republiky.
"Dobře," podrbal se císař Cyril Cotoryl na jedné z brad, "ale jaký talenty by se měly hledat?"
"No přece pěvecký," věděla Tamara okamžitě. "Chlapi, světu vládne muzika, byla jsem nedávno v Praze..."
Po těch slovech se ozvalo zlostné bučení na nejvyšší vládní úrovni a protestní cvakání propisek o sádrokartonovou desku stolu, která zbyla po loňské rekonstrukci hájovny správce polesí Jáchyma Posedníka. Když se vřava uklidnila a brunátný ministr od rány Jarmil Beruška do sebe obrátil sedm stakanů vody z místního zázračného pramene, Tamara pokračovala:
"Pojďme uspořádat nějakou bombastickou hudební soutěž, skrz kterou naši talenti proniknou i do Český televize, do MTV a dalších bulvárů. Já jsem jednomyslně pro."
Přestože z pronikání čehokoli všeradického do čehokoli českého nikdo nebyl nadšen, nakonec se všichni shodli, že ještě horší by to bylo naopak, a rychlým hlasováním označili mě jakožto císařského zmocněnce ve věci soutěže, její medializace, realizace a deratizace.

VTK Všeradice, 13.2.2011
Vyhlašuje se první ročník soutěže Všeradice hledají SuperStar
Soutěžní výbor pěvecké sekce hudebního oddělení uměleckého odboru kulturní komise mediálního sektoru vlády Všeradického císařství vyhlašuje veřejnou pěveckou soutěž pro neobjevené talenty. Zúčastnit se může kdokoli, kdo zná nějakou písničku, bez ohledu na věk pěvce i písničky. Soutěžit se bude v kategoriích 1) pop music, 2) rock music, 3) folk music, 4) modern music, 5) dobrá muzika. Přihlášky posílejte elektricky na císařský dvůr, nebo je tam radši přineste.