KDE JSEM SE NAŠEL

Zde bych se s vámi rád podělil o radost, která mě popadla, když jsem se našel na místech, kde bych se nečekal. Poprvé to bylo v zrcadle, bylo to někdy kolem dvou let věku a nešlo vcelku o nic světoborného, můžete si to zkusit sami. Zdánlivě to vypadá, že v tom skle je ještě jeden já, ale je to jen optický klam, o němž se snadno přesvědčíte, když zrcadlo rozbijete, a přitom zůstanete naživu. Ani pokud následkem rozbití později vykrvácíte, není to důvodem k pochybnostem o funkčnosti tohoto klamu.

Setkání první
Zajímavé setkání se mnou mě čekalo na internetových stránkách finského časopisu Bohemia-Lehti, kde jsem s hrůzou zjistil, že jistý nadšenec přeložil můj deník z cesty po severských zemích do finštiny. Ale mám, co jsem chtěl, neměl jsem ho před deseti lety zveřejňovat! Překlad najdete na tomto odkazu.

Setkání druhé
Během cest po Španělsku se mi stala řada zajímavých věcí, z nichž - viděno zpětně - tou nejzajímavější bylo, že jsem to vůbec přežil. Mimo jiné mě v Andaluzii dvakrát okradli při stopování. Pokaždé jsem pak strávil pár výživných hodin na policejních stanicích a získal za to dva překrásné protokoly napsané tou nejsrandovnější myslitelnou španělštinou. Když se o tom dozvěděla Doc. Králová, požádala mě o kopie protokolů ke studijním účelům. Tou dobou zrovna také pracovala na nové učebnici španělštiny Fiesta. Po letech jsem se náhodou dostal k nahrávkám ke třetímu dílu této učebnice, a nastojte: celý jeden příběh je tam o jakémsi Davidovi, kterého okradli na stopu v Cartageně, a celé je to vyjádřené doslovnými citacemi z mého protokolu! Tak přátelé, až se budete učit španělsky na pokročilejší úrovni pomocí učebnice Fiesta 3, vězte, že ten trouba David, co neví, že ve Španělsku stopují jenom úchylové, to jsem já!

Setkání třetí
Třetí třetina mé bytosti (kromě mě samého a mé ženy) se jmenuje Audrius, je to Litevec a poslal mi nedávno k narozeninám rozkošný dárek - tenkou dárkovou knížečku, která vyšla v Litvě a je součástí série knížek sestavených podle jednotlivých letopočtů. Když nevíte, co byste komu dali k narozeninám, koupíte mu knížku s jeho rokem narození, kde se na první straně dozví, že nejdůležitější a nejradostnější událostí onoho roku byl pochopitelně jeho příchod na svět, a na zbytku stran se pak vyjmenovávají všechny možné jiné podstatné události. každá z nich pak končí seznamem slavných osobností, které toho roku zemřely a které se narodily - ve světě i v Litvě. Takže já sem dostal ročník 1980, a nic zlého netuše, pročetl jsem knížku až k poslední straně, kde jsem v seznamu slavných narozených našel:
Janas Donaldas Jicha, čeku rašytojas (český spisovatel).
Málem jsem se tehdy svalil smíchy ze židle a vzápětí zalitoval, že v daleké Litvě už o mně vědí, aniž by tam ode mě měli cokoli přeloženého, a doma furt nic, ačkoli jim to všechno píšu česky!

Pochopitelně je ještě spousta míst, kde jsem se potkal, ale to byla většinou očekávaná setkání - v novinách, časopisech, v rozhlase nebo v televizi. To jsem dopředu věděl, že tam budu, pak jsem se hledal a nakonec jsem se našel. Zde uvádím jen ty případy, kdy jsem se setkáním se sebou překvapil.