Recenze

 

Nakladatelství Onyx vydalo román nazvaný Maturita, pod nímž je podepsán spisovatel a středoškolský učitel Jan Jícha. Obě profese zde autor využil vrchovatě, neboť rámec prózy tvoří maturitní otázky z literatury. Studentům, kteří skládají zkoušku dospělosti, se začnou do života prolínat příběhy z knih, o nichž vyprávějí před maturitní komisí. Prolínání je ostatně ústředním tvůrčím principem celého románu. Do přítomného školního dění se prolínají vzpomínky z dětství hlavní vypravěčky i futuristické vize z doby, kdy literatura „bude mít sílu přeměnit skutečnost“. Do románového textu jsou dále vkládány úryvky z deníků, dopisy, verše, komiksové stripy, rozbory literárních děl včetně samotné knihy Maturita i kontrolní otázky pro čtenáře. Autor dokonce nechal zřídit speciální webovou stránku, skrze níž může čtenář vstupovat do příběhu. „Maturita je nejzapeklitější text, jaký jsem kdy napsal,“ říká tvůrce Jan Jícha a dodává: „Je to sci-fi, červená knihovna i velké divadlo světa. Je to humoristický román, při kterém slabším povahám zatrne. Je to utopie i antiutopie v jednom.“ S nadsázkou by se dalo říci, že proti Kunderovu filozofujícímu Umění románu nabízí Jícha hravé Šumění románu, jak zní název jedné kapitoly jeho prózy, která svou radostí z vyprávění a fabulování nabourává chmurné úvahy o krizi postmoderní literatury.
Jan Novotný, Český rozhlas 3 – Vltava – Knižní novinky 8. 10. 2009

Maturita je román věnovaný autorem – cituji – „Mým studentům a učitelům, kteří tak kupodivu často splývají vjedno“. Jíchův román je zvláštní, velmi ambiciózní, předznamenán poznámkou, že „proti vydání tohoto spisu není ze strany Čerkeské lékořicové komise žádných námitek“, je na jedné straně jakoby science-fiction, na druhé však současný, oj, až běda! Přičemž tohle mé ach běda není povzdech nad románem samým, nýbrž nad světem, který nám spisovatel jaksi zpětně a odvážně vyčítá. Kniha má několik vrstev dějových i významových. Do určité chvíle se mi trochu zdálo, jestli se v něm, jak praví rčení, nehoní moc zajíců najednou, totiž například vina za poválečné excesy na vyhoštěných Němcích či za problém tak řečeného Malého třesku, vycházejícího z očekávání, co bude, dojde-li k naplnění jistého mayského proroctví počítajícího se zásadní změnou poměrů na Zemi v době už velmi dohledné, nebo když se Jícha – také propagátor makrobiotické stravy – rozkošnicky vyžívá ve zdařile vyvedených parafrázích či parodiích literárních stylů a žánrů. Jenže pak jsem si řekl – je to jeho právo, neboť jak je neobyčejně vnímavý a obdivuhodně vzdělaný, je dobře, že se nebojí tu fandit, tam se divit či vysmívat, a co hlavně, zvědavě se ptát a statečně zaujímat stanoviska. Přesvědčte se sami, kniha Maturita stojí za přečtení i za spoustu přemýšlení, ke kterému vás donutí.
Miloň Čepelka, Country radio, Knižní hitparáda 22. 10. 2009