Honza Jícha:

Web Site Story

Poslední update 7. 2. 2012

Pozvánky na aktuální koncerty hledejte na

Hle, takto jsme se předvedli na koncertě v Balbínce. Odleva: Pavel s baskytarou, Kimmi coby simultánní tlumočnice z italštiny, Bětka a Já. Zpívala se zrovna trampská popová píseň "Amore dalla foresta", která bohužel pro trampy bez znalosti italštiny není dostatečně sdělná.

Toto je detail zpěvačky Bětky, bez níž už nedám ani notu.

A to jsem zase já. Tentokrát mě fotograf naaranžoval do polohy, jež evokuje přemýšlení. Fotograf se jmenuje Jiří Paparaci Šámal a fotí skvěle i za šera. Na tisíce jeho dalších fotek, mnohdy z koncertů, se můžete kouknout na jeho picasí prezentaci tady

Nespočet nových nahrávek z našeho koncertu na Sympozionu 2011 na GJK - pro milovníky dobré muziky a pro všechny, kdo ještě neviděli mou novou zpěvačku! Klikněte sem a zadejte "Honza Jícha".

POZOR! TO TU JEŠTĚ NEBYLO!
Sledujte kompletní nahrávku premiéry divadelní hry Něco s Klárou.
Veselohra o tom, že poezie to v našem světě nemá snadné, provedená divadelním spolkem FFUKAR.
V hlavních rolích:
Mistr básník - Tomáš Chvátal
Sekretářka Jelenka - Eva Lehečková
Krotký - Radek Adamec
Schránilová - Klára Jíchová
Šváb - Honza Jícha
Odehrálo se na bohemistickém happeningu na FF UK v Praze 15. 5. 2003. Za představením následuje ještě veselá scénka "Spor o Lomonosovovo polomotokolo" z pera prof. Oldřicha Uličného, jehož znáte mj. jako autora bestselleru "Instrumentál v české větě" či série učebnic českého jazyka pro vyšší stupeň ZŠ.

Hromada nových fotek na Děti.

Zde odkazy na naše první videa - soutěžní vystoupení na letošní řevnické Portě:
Moje žena.
Krize.

Jo, a taky máme nové dítě, narodilo se na den Svatých andělů strážných hlavou dolů, radost ze života dává najevo nepřetržitým spánkem, jmenuje se Kristina, má asi tři kila a je to holka. Má jednu udivující anomálii: nikomu se nepodobá! Podrobnosti nechť zainteresované publikum hledá na Děti.
Zdehle jenom jedna z jejích prvních fotek:

Na tomto snímku mě vidíte v roli Děda Vševěda na zájezdě v Norsku:

Ani role vůdce mne však nepozvedla ze všeobjímající chudoby. Na obrázku jsem zachycen při jednom z krušných severských noclehů na deštivém fotbališti v Batnofjordu:

O prvním ročníku všeradického hudebního festivalu se dočtete tu:

Reportáž z podbrdského finále Porty, jež nás katapultovalo až do obou celostátních semifinále, najdete na Portýru.

Jelikož podzim je doba depresí a splínů, přihrávám jednu roztomilou fotku, na které jsou papající koťátka. kdybyste nějaké z nich chtěli, ozvěte se, máme všechna myslitelná pohlaví.

Zde vidíte, jak nám to slušelo 3. 6. 2010 v Gongu. Reportáže vizte na Folktime a Notování. Nahrávky písniček si poslechněte na Písničky. Pořadí účinkujících jsem vyznačil funkcí "sprej", ten chlápek vpravo je pouhý zvukař, tak jsem ho zasprejoval úplně. Ale zvuk teda umí výbornej, jen se na bubínku rozplývá...

Jak postupně vyspívám a moudřím, snažím se obklopovat čím dál inteligentnějšími přáteli. Např. tenhle se jmenuje Pancho.

Pozvání na adventní megakoncert, který už byl:

Slyšíte ho, jak vyzvání?
Úplně čerstvé pozvání
do dvora zvaného Toulcova
na noty, akordy, na slova
a vůbec komplet na program,
který tam pro vás pořádám.
Kdo ještě nikdy neslyšel,
ten neví, o co nepřišel,
a kdo to slyšel, ten to ví -
po těch jsem nejvíc hladový,
co už tam někdy dříve byli,
a přesto mají ještě síly
vyrazit znovu na koncert.
Źe je to dálka? Vem to čert,
Alespoň bude trochu sranda.
Honza vás zve i jeho banda
na jeden večer úterní.
Zpěv bude ne snad operní,
nepochybně však zajímavý.
Nečekám jistě velké davy,
spíš těch pár s jistou mírou vkusu,
kteří už mají dosti hnusu,
co se dnes vydává za muziku.
Do kraválu a všeho křiku
zaznívá tichá píseň barda,
mládež se zve i stará garda,
zejména houfy pěkných holk
na starý dobrý protestfolk.
Tak patnáctého prosince
skončete brzy na lince,
dětem to dejte dočíst doma
a přijďte pobejt, do paroma,
od sedmi večer v tamním sále.
Ať máte učňák nebo Yale,
sejděme se tam v družném kruhu,
snad vám mé písně přijdou k duhu.
Jo, a kdo přijde po začátku
nebo kdo přijde poslední,
ten za trest - já ti dám, ty spratku! -
tohleto zvadlo zhudební!
Na místě? No jistě! Přijďte včas.
A hlavně bez rajčat, prosím vás.

Nové vzrušující fotky na SEX A JÍZDNÍ ŘÁDY

Zde máte možnost přečíst si rozhlasové recenze MATURITY

Toto je fotografie vytvořená speciálně pro fanynky. Moje žena tvrdí, že nejpřitažlivější je chlap, když má dítě, a tak jsem za účelem zvýšení své přitažlivosti provedl tuto důmyslnou montáž: maximalizoval jsem své dítě a sebe jsem schoval pod vodu, nechávaje vyniknout pouze svůj mimořádně vypracovaný pravý biceps.

Fotky a všelijaké oslavné texty na naše VÍTĚZNÉ hudební duo najdete na Folktime

A navíc - z prostého dobrého rozmaru tímto odtajňuji další část svých tajných spisů - "Etymonelogický slovník" v rubrice TEXTY

Cestopis z mé cyklocesty do Holandska najdete na www.ZRNĚNÍ.cz

Mezi překlady jsem přihodil svou verzi Poeova Krkavce.

Tento špionážní snímek mě zachycuje ve chvíli pokusu provedeného na paraliterární konferenci (viz Kde budu)
Cílem bylo ukázat, jak se mozkovými ganglii spojují představy poezie a jídla. Během recitace básní jsem měl na hlavě snímací aparát a na monitoru se ukázala potravina, již v oné chvíli evokovalo mé podvědomí. Patrně nepřekvapí, že v mém případě se jednalo o hlávkový salát, a to i přesto, že tématem mé básně byla noční atmosféra Prahy.

Další nová rubrika Lapsi linguae, kde se dozvíte, co všechno moje děti zprasily ve slohovkách. Doporučuju k návštěvě všem, kdo často za své děti píšou slohovky a mnohdy nevědí, jak na to. Nedoporučuju k návštěvě dětem samotným. Ať jdou radši na hříště a dělají tam něco užitečnějšího.

DO NOVÉHO ROKU PRVNÍ TŘÍDOU!

PF 2008

Zde je moje aktuální podoba v době, kdy jsem se naposled viděl. Já jsem na ní první zprava. Ale uznáte, že kdybych mohl měnit s tím druhým (zprava), notně bych si polepšil.

Toto je jediná a oficiální internetová platforma Honzy Jíchy, tedy mě, a píšu do ní jen já sám, takže se nelze divit, že spousta zde uvedených informací se nezakládá na pravdě. Některé pravdivé jsou, např. že jsem vystudoval vysokou školu, dokonce jednu z nejvyšších v ČSSR, čtyřpatrovou FFUK v Praze, zato jiné jsou záměrně pozměněny tak, aby mě vykreslily jako mnohem pozitivnější osobnost, než doopravdy jsem.

Tato fotografie z dílny Jendy Basboba Kříženeckého mě zachycuje v prostorách kavárny Imperial během saturninovského večírku, kde jsem zastal roli Milouše (jsem tu jako první a druhý zprava). Rád bych jen upozornil na jeden zajímavý detail tohoto snímku: ze skrumáže v pozadí je zjevné, že se velmi dobře znám s Radamcem, a jsem proto žádaným hostem na mnoha společenských a benefičních akcích.

Jak to dopadlo s koblihami, se dozvíte tady.

Můj deník ve finštině

K nové národní knihovně na letné jsem zaujal spíše zdravě lhostejný postoj, což mě nicméně neodradilo od sepsání elegie, jež zní, jako by mi fakt o něco šlo. Z toho je vidět, jak ohromnou sílu má poezie, když vyjadřuje i myšlenky, které autor nemá!

De Bibliotheca Elegia

O hněvu, Múso, mi pěj toho národa Čechů

záštiplném, k hlavě své jejž si svolal Kaplický.

Zpívat chci, ránu jak dát hodlal té panorámě

zkázonosnou, na niž rády se dívaly zraky

k nám přibylých, kochat se chtících barbarů.

Aj, zde leží polyp ten, jehož kontury nehrubě vábné

stopu svou v královně siluet městských zanechat touží!

Spojte se, rekové, zdvihněte hlásné trouby,

nestůjte jak tvrdá y a svým bouřivým zvolejte hlasem:

Nechceme chapadel chlípných v té planině s kyvadlem zlobijným,

Poseidon, pán vody, nechť si zas nazpátek svou vezme stvůru,

již jako pašíř podloudně protlačil k nám, lidem, vzhůru!