Nejbližší vystoupení

 

20. 6. Wien

Live Stand Up Comedy Open Mic

Cocobar, U-bahnbogen 34-35 ab 20:00

 

21. 6. Wien

6 nach 9 / Late Night Comedy Open Mic, Servitengasse 1090 ab 21:00

 

23. 6. Ústí nad Labem

Stand up Vtípečky se zelím, restaurace Březová od 19:00

 

25. 6. Příbram

Slam poetry exhibice

 

26. 6. Praha 3

Stand up open mic s J. Jakimou, Metro Comedy Club od 20:00

 

12. 7. Timişoara

Stand up open mic, Manufactura, Str. Splaiul Tudor Vladimirescu 9, ora 20:00

 

28. 7. Děčín

Stand up Vtípečky se zelím

 

11. 9. Bratislava

Stand up open mic 

 

27. 9. Brno

Na stojáka, klub Metro od 17:00 a 20:00

 

21. 10. Praha 6

Koncert na festivalu Břevnovský Březňák

 

Ke čtení: 

S covidem v Kostarice 

Cestopis z jednoho místa aneb Rukověť afrikanistova aneb Manifest umírněného antivaxerství aneb Poslední tečka za gumovými medvídky 

 

 

 

Vznik a vývoj

Narodil jsem se 3. února 1980, tedy v době, kdy už se s tím nedalo nic dělat. Bez problémů jsem vystudoval Mateřskou školu v Jenči, v níž jsem se také poprvé zamiloval. S partnerkou jsme se rozhodli společně studovat na Základní škole tamtéž, ale v novém prostředí se naše pouto rozpoutalo. Toto prožité trauma předznamenalo i všechna má další citová vzplanutí, která nezřídka skončila velmi nešťastně svatbou.

Od páté třídy jsem chodil na ZŠ Alžírská a pak na Gymnázium Arabská, což vedlo k mé celoživotní fascinaci islámem. Vyznávám jeho umírněnou verzi, kdy stačí věřit na posmrtné panny. Maturita mi bohužel k dospělosti nepomohla, a tak jsem to zkusil ještě na vysoké. Učitelé si mě oblíbili pro mou ojedinělou schopnost zůstat celou hodinu a půl vzhůru, zato spolužáci se mnou nechtěli nic mít, nejspíš kvůli svéráznému odívání – byl jsem vždy nápadný tím, že jsem se oblékal ve stylu normcore, který však přišel do módy až o dvacet let později a jen na jednu sezónu.

Během doktorského studia jsem poznal svou první ženu, která mě přesvědčila, abych se na doktorát vykašlal a šel dělat něco pořádného. A tak jsem si koupil první housle, s nimiž jsem v dalších letech kontroval ve fakultní cimbálovce. Nebyla to snadná práce, „kontrovat“ v podstatě znamená hrát proti všem, a možná i díky tomu se soubor rozpadl.

Postupně se nám narodilo několik dětí, čehož jsem byl očitým svědkem, takže mám jistotu, že jsou moje. A jsou taky po mně – vytrvalé, houževnaté a s pochopením pro ironii osudu.

 

Kariéra, schopnosti a kompetence

Když jsem si spočítal smutnou bilanci, kolik roků jsem strávil na různých školách, rozhodl jsem se je zúročit a stal se na jedné z nich ředitelem. Než se přišlo na to, že neumím nic, co by mě k tomu opravňovalo, měl jsem už podepsanou smlouvu a ruku v rukávě.

Nesmírně se tím zvýšil můj status. Sedával jsem v čele šišatého stolu, z celého pedagogického sboru nejblíž k topení, a krásná sekretářka mi nosila seznamy žáků, kteří nechtějí platit. Děti mě milovaly pro mou častou nepřítomnost a kolegové se na mě obraceli v hrobě.

Školu jsem zřídil tak skvěle, že zcela přestala potřebovat ředitele, a tak jsem opět volný. Toulám se krajem, kde je pláč, tam hezkou píseň mám, a v podvečerních debatách štvu pokojné občany tím, že na nic nenadávám. 

Kromě toho jsem přeložil mnoho kvalitních amerických knih o zdravém životě a dosáhl v tom takového mistrovství, že k překladu jakékoli další ani nepotřebuji vidět originál. Tudíž jsem schopen překládat prakticky z jakéhokoli jazyka. Není ale pravda, že jsem polyglot, jak o mně vytrvale prohlašují různé populární příručky. Naučil jsem se sice kavárenskou konverzaci zhruba v patnácti řečech, ale to nezřídka spíše než porozumění vyvolává smích. Rodilí mluvčí obyčejně považují moji verzi své mateřštiny za dialekt a často ho i přesně lokalizují kamsi k perifériím svého území, ba do kolonií. Vrchol byl, když jsem se dozvěděl, že mluvím litevsky jako Lotyš.

Jinak jsem také básník samouk, kytarista nedouk, řidič z nutnosti, malíř z drzosti, dokonalý manžel, méně dokonalý dlaždič, lakýrník a truhlík a zcela průměrný houbař.

 

Zájmy a koníčky

Baví mě obecné zlepšování životních podmínek ve sluneční soustavě, kácení dříví, slam poetry a oslí dostihy. Pořád si hodně rozumím se svou první ženou, i když neunese kládu a nemá ráda folk. Je to ale moudrá žena, přestala se snažit změnit mou vizáž a spíš se snaží zvykat na tu, co už mám, a jemným nátlakem dosáhla toho, že jsem přestal hrát na housle, protože v mém věku už to prý není roztomilé.